Užovky v Troji

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři! Kdo by neznal populární pranostiku. Jiří slaví svátek 24. dubna a přesně touto dobou opouštějí svá zimoviště i užovky podplamaté. Tedy plus minus pár dní až týdnů v závislosti na počasí. Užovky si do zimovišť kalendář samozřejmě neberou. Tu správnou dobu poznají podle ohřívající se půdy pod náporem jarního slunečního svitu. Až budete hledat zajímavý objekt pro jarní fotolovy, nezapomeňte proto zavítat i do pražské Troji. Při troše opatrnosti a trpělivosti si odnesete zajímavé snímky a krásné zážitky ze setkání s užovkami. 

Na pravém břehu Vltavy vede kolem zoo cyklostezka. Přibližně v místech, kde jsou za plotem voliéry pro ibisy a člunozobce, jsou cyklisté upozorňováni na výskyt vzácných plazů žlutými výstražnými cedulemi s ilustrací hada. V jarním období se užovky páří a shromažďují se ve velkých počtech na osluněných březích Vltavy, nahromaděných kamenných valech a dalších příhodných místech. Takovým místem se může stát i okraj cyklostezky. Místní jsou na výskyt hadů zvyklí, ale leckterého přespolního cyklistu či bruslaře může setkání s hbitým plazem překvapit. Není však čeho se bát. Stačí upravit rychlost a hadovi se obloukem vyhnout. Samotné užovky o setkání s dvoustopým primátem rozhodně nestojí a raději se klidí do bezpečí. 

Užovka podplamatá je had, který s oblibou žije právě v okolí řek, potoků nebo jezer. Její hlavní potravou jsou totiž ryby, spíš výjimečně pak obojživelníci. Své druhové jméno dostala podle výrazně skvrnité, sytě oranžové až červené břišní strany těla. „Plama“ totiž ve staročeštině znamenalo „skvrna“.  Podplamatá si tedy můžeme přeložit jako „dole skvrnitá“. Kontrastního zbarvení využívá při obraně. Užovka podplamatá je mistryně v disciplíně předstírání vlastní smrti. Pokud se cítí ohrožena, začnou se svíjet v rádoby smrtelné křeči, otočí se na záda a vystrčí výrazně zbarvenou břišní stranu těla. K dovršení svého hereckého výkonu ještě vypláznou jazyk a vypustí obsah kloaky (společný vývod trávicí, vylučovací i reprodukční soustavy), kde mají navíc zápašné žlázy s ostře páchnoucím sekretem. Takto dokonale „mrtvá“ setrvá do doby, než usoudí, že je vše v pořádku a čistý vzduch. Pak se v klidu odplazí do bezpečí bez jakékoli známky poranění. Tomuto předstírání smrti říkáme thanatóza. 

Na závěr si dovolíme malou prosbu – užovky při jejich jarním dovádění nevyrušujte a pozorujte je z dostatečné vzdálenosti. Stejně jako ostatní plazi jsou chráněny zákonem a jejich vyrušování je přísně zakázáno. Kdo by pak měl choutky na nerespektování nařízení, ať má na paměti, že užovky se umí bránit i jinak, než pouhým předstíráním vlastní smrti. Při uchopení do ruky jsou schopné narušitele potřísnit pronikavě páchnoucím trusem, který vystříknou z kloaky přímo na něj. Po cestě domů je pak takový darebák nejméně populárním cestujícím v celém vagonu.

Autor textů a fotografií: Daniel Koleška

užovka podplamatá (Natrix tessellata)
kýlnaté šupiny užovky podplamaté
typický biotop výskytu užovky podplamaté
thanatóza